Každý, kdo kdy slyšel o Belgickém království, si na první dobrou vybaví jeho hlavní město Brusel, jenž je místem, kde sídlí Evropská komise a Rada Evropské unie. Mlsné jazýčky si zase vzpomenou na Belgické pralinky, vafle, hranolky a mušle. Pivař amatér ví, že z Belgie je ta Stela a Hogárdn, ti zkušenější přidají ještě Leféčko. Bohužel, to je asi tak všechno. Termín svrchně kvašená piva jim nic neříká.
Vím bezpečně, že běžný pivař se v pivu obecně příliš nevyzná. Vyzná se v tom svém, které mu chutná. Dokáže poznat, jestli je dobré, nebo špatné. V ostatních pivních druzích se ale neorientuje a velmi často z téhle nevědomosti či neznalosti pramení fakt, že takové pivo rychle zavrhuje. Vy dnes uděláte na poli poznání pivních druhů obrovský krok, ke kterému se 90% českých pivařů nikdy neodhodlá!
Bruxx je restaurace, která byla otevřena 20 března 2014. Je to poctivý kus Belgie v srdci Prahy, přímo na Náměstí Míru. V nabídce najdete přesně takové věci, které Vám Belgii přiblíží. Standardně mají vždy 8 čepovaných belgických piv + jedno tuzemské a mnoho láhvových. Zkušený milovník belgického piva totiž ví, že ta láhvová nabízejí další level chutí a vůní.
Pivní nabídce vždy sekunduje výborná kuchyně s velkým množství rozmanitých pokrmů. Vřele doporučuji Moules Marinières à la crème / Slávky à la Mariniere se smetanou, Moules, Coques, Coquilles de Rasoir / Slávky, srdcovky a mušle Jack Knife, smažené belgické hranolky a navrch ještě Huîtres / Ústřice – Les Fines de Claires des Marennes Oleron. Oleronky jsou fakt nejlepší. Nemá cenu šetřit a dávat si Les Fines de Claires, které jsou levnější, protože jsou výrazně menší. Srkáč je srkáč!
Jdeme na pivo
Pivovarnická společnost AB InBev má se značkami Stella Artois, Jupiler, Leffe nebo Hoegaarden na belgickém trhu s pivem podíl 57 procent. V drtivé většině se jedná o spodně kvašená piva.
Na obrázku vidíte, jak velmi košatý a bohatý je „strom“ pivních druhů. Piva v zásadě dělíme na spodně kvašená a svrchně kvašená. Mezi ty spodně lze zařadit například tyto značky: Pilsner Urguell, Kozel, Krušovice, Radegast, Gambrinus, Svijany, Starobrno, Únětice … tedy skoro všechno co český pivař zná pod pojmem ležák. Všimněte si ale, že na obrázku tvoří spodně kvašená piva jen jednu malou větev, vpravo. Zbytek stromu patří svrchně kvašeným pivům!
Základním rozdílem při výrobě obou druhů jsou použité kvasnice a teploty kvašení. U svrchně kvašených piv probíhá kvašení při teplotách kolem 15 – 20°C a u spodně kvašených piv kolem 10 – 12°C. Zajímavostí je, že do konce 19 století se téměř v celé Evropě využívalo výhradně svrchního kvašení. Mezi asi nejznámější pivní styly svrchního kvašení patří Pšeničná piva, Ale, Porter, Stout či Trappist. Každý, kdo dnes ochutná některá svrchně kvašená piva, zjistí, že se mu najednou otevřel obrovský pivní obzor. Pokud by ctěný návštěvník v restauraci Bruxx chtěl, může využít i služeb Roberta – pivního someliéra. Ten je schopen přímo na tělo sestavit degustační menu, případně doporučit konkrétní pivo ke konkrétnímu pokrmu. Pokud důvěřujete mě, jdeme na to!
První objednávka
Doporučuji začít s čepovanými pivy. Automaticky přeskočte Stella Artois, Leffe Bruin, a Hoegaarden white. Na tato piva jste nepřišli. První vaše pivo by mohlo být:
- Hoegaarden Rose – Lehké pšeničné pivo s chutí maliny. Ten kdo Hoegaarden zná, pozná, že ho vlastně nezná!
- Jako další doporučuji Augustijn Blonde – příjemný, lehčí klášterní amber s vůní a chutí chmele, jemnou hořkostí v zakončení. Ten je důkazem, že i svrchně kvašené pivo může být hořké a vonět po chmelu.
- A rozhodně (!!!) Kasteel Rouge – nejsilnější belgické ovocné pivo s výraznou vůní a chutí višní. V tomhle skvostně nádherném pivu, je utopená celá Belgie. Takhle přesně chutná!
Jdeme do lednice
Jednou z mnoha výhod svrchně kvašených piv je trvanlivost. Není žádným překvapením, že takové pivo má trvanlivost i 10 let. Když jsem byl na festivalu „Noc dlouhé žízně“ v Leuven, měl jsem v ruce lahev, kde byla trvanlivost uvedena do roku 2040! Jednalo se o Lambic. Mnohá z těchto piv jsou totiž vhodná k archivaci, podobně jako víno. Z láhvových piv je velmi složité cokoliv doporučit. Paleta chutí a vůní je v Belgii tak pestrá a rozmanitá, že si každý musí najít to svoje. Mohu snad jen připomenout, co by oku alkoholika rozhodně nemělo uniknout:
- Tripple Karmeliet – pivo plné jemné vůně květin se zakončením vanilky. Nejlepší Tripel na světě roku 2009.
- Delirium Tremens – pivo s příjemnou vůní chmele a výrazným sladovým zakončením. Pivo má jemně pikantní chuť. Nejlepší pivo na světě v roku 2008. K tomuto pivu snad jen krátce. Při naší cestě Belgií, jsme loni zavítali do Délirium Café v Bruselu. Tento pivní bar nabízí více než 2000 druhů piv! V lednu 2004 byl dokonce zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako místo, kde lze zakoupit 2004 druhů piva. Lze říci, že jejich vlajkovou loď tvoří právě Delirium Tremens, silné pivo se zakalenou oranžovou barvou a velkou pěnivostí. Vůně je velmi ovocná, trochu květinová a také kořenitá. V chuti vyniká nejvíce ovoce, je doprovázeno sladkostí a jemnou kořenitou hořkostí. Logo piva tvoří růžový slon. Po dvou kusech pochopíte proč. Právě zde našla Markétka svou belgickou značku piva!
- a poslední Bachus Framboise – Pivo s výraznou chutí malinové šťávy se sladkokyselým zakončením ostružin.
Sami kolem sebe vidíte, že si Belgičané velmi potrpí na servis. Každé pivo má vlastní sklenici s logem, někdy i s dřevěným držákem jako třeba Kwak nebo La Corne Blonde. Tato dvě piva spolu s pivem Hopus doporučuji těm, kteří se do svrchně kvašených piva zamilovali, tak jako já.
Dej bůh štěstí!
Psáno pro pivnifenomeny.cz