Když mě požádaly Hospodářské noviny o spolupráci při hledání odpovědi na tuto otázku, okamžitě mi před očima začali promenovat všichni výčepní z pražských hospod. Zasněně, sedě, navštívil jsem v myšlenkách své oblíbené staropražské hospody, pohladil stoly, u kterých sedávám, a přel se s mým já, zda tu či onu posadím na první místo pomyslného žebříčku.
„No jo!“, povídám si nahlas, „…ale co to je za kritérium „dobré“ pivo?“ Má tím tazatel na mysli nějaký konkrétní pivní styl? Asi nejrozšířenější budou ležáky. Spodně kvašená piva tzv. plzeňského typu. V těsném sledu je zcela jistě následují svrchně kvašená piva, se všemi svými pšenkami, Ale, Portery a přehlídku laskomin budou zcela jistě uzavírat spontánně kvašená piva typů Lambik, Gueuze či Kriek.
Vyberte nejlepší pivo – to přece nejde. Jeden můj pivní kumpán, na otázku: „A které pivo máte nejraději?“, vždy odpovídá: „…to je jako otázka: „Chutná vám víc vepřo knedlo zelo, nebo šlehačkový dort s jahodami?“ Stejně jako pokrmy i piva mají svůj čas, svou denní dobu, svou příležitost.
Vždy se velmi rád seznamuji s pivem, o kterém vím, že jsem s ním ještě neměl tu čest. Jsou vám to ale vážně skutečné námluvy. Nejprve prostředí. Hostů ani málo, ani moc. Světla tak akorát a žádná televize. Tmavé dřevo. Hostinský je vlídný a zdá se, že by vám snesl modré z nebe. Rozhodně ví, co čepuje. „Hle, tu je pivní list!“ – první setkání s neznámým. Zajímavý název, charakteristika mě zaujala a už stojí na stole. Neznámý vzorek je třeba degustovat bez předsudků. Zapomeňte na to, co byste měli cítit. Nechte to pivo, aby si vás podmanilo, dejte mu prostor.
Dobré pivo, říkám já, je takové, které vybízí k další objednávce. Nikoliv spolustolovníci, ne fakt, že máte čas dát si ještě jedno, ale ta podstata piva samotná. Poslední doušek zmizel ve vašich útrobách a prázdnou sklenici stavíte na stůl. Pěna v ní stéká na dno, zamilovaně si ten prázdný pohár prohlížíte a pak to přijde! „A dám si ještě jedno!“ Takové pivo, je dobré!
S přáteli realizujeme akci, která nese honosný název, Prague Phenomenas. Pod našimi přísnými chuťovými pohárky necháme defilovat různá piva, v různých restauracích a hospodách v Praze. Nebojíme se vejít do hvězdičkového hotelu na Václavském náměstí, nezalekneme se pražského bahna v Jedové chýši. Každý konvent pražských fenoménů má jiný cíl. Vybrat nejlépe ošetřený Pilsner Urquell, vyzkoušet kde rozumí pojmům čepovat hladinku, čochtana či mlíko, poznat tajemství čtvrté pípy v První Pivní Tramwayi, nebo čtyřiadvaceti hlavou saň ve Zlých Časech. Zastavit se u Mika a nechat se pokousat jeho Zubatým Psem, nebo se v stínu katedrály U Pinkasů dotknout Pany Marie Sněžné.
Dobře, řeknu Vám, kde je v Praze nejlepší pivo a proč. Sestavím pořadí TOP TEN, začnu desátým místem a skončím tím nejvyšším a nejlepším. V krátké charakteristice odtajním, proč a čím si svou pozici ta která hospoda či podnik zasloužili.
10. Magister Kelley – Rejskova, Praha 2
Nyní už rok po rekonstrukci, která byla přívětivá nejen k nám, stálým hostům, ale také k duchu Magistra Kelleyho. Často si z cest přivezené soudky vypijeme právě tady. Někteří z nás sem chodí každý čtvrtek už více než 20 let.
9. Malostranská beseda – Malostranské náměstí
Věžičky jsou po rekonstrukci zpět a dole je plzeňská restaurace. Po prvním polknutém doušku jsem zjihnul: „Jó, tank je tank!“ Opravdu famózní opravdová chuť hořkého plzeňského.
8. Hooters – Vodičkova
Být na pár dnů v Praze a nezažít Hooters je hřích. Milá komunikativní obsluha v těsných šortkách s Plzní z tanku. Vypněte mozek a nechte ty roztleskávačky dělat svou práci.
7. Záležitost – Biskupcova, Žižkov
Majitel Jirka Kratochvíl je pan kuchař! Miluje grilování na své zahrádce v Záležitosti, která je pro něj opravdovou srdeční záležitostí. Po rozchodu se Staropramenem se tu začala objevovat jiná, mnohem zajímavější piva. Dobré jídlo a dobré pivo to bude i vaše záležitost.
6. The Pub – koncept
Opravdoví piva znalci mě budou kamenovat za tento tip. Ale hrdý stojím a říkám: Zajděte v pěti lidech, sami si u stolu čepujte Plzeň z tanku, sledujte pořadí Pubů na plátně a probudí se ve vás to největší soutěživý zvíře.“
5. Les Moules – Pařížská, Josefov
Krom českých piv, na které můžete zajít kamkoliv jinam, tu najdete především pivní Belgii. Ochutnejte belgické speciály, trapistická piva přímo z belgických klášterů, nebo si nechte pivo doporučit od Bellemana. A zeptejte se ho na mušle!
4. U Pinkasů – Jungmannovo náměstí, Nové město
Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta Plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu Detektive Nick Carter (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Pany Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou!
3. První Pivní Tramwayi – Spořilov
Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic v podobě Kocourů a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy.
A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce.
2. Zlý Časy – Čestmírova, Praha 4
Není více zapáleného člověka než je Hanz. Postavit business na 24 pípách, na kterých najdete výhradně piva z malých a středních pivovarů Čech a Moravy, chce kuráž. Ale daří se! Sedíte v příjemném prostředí, v ruce máte seznam 24 hlavé saně a děláte si poznámky k tomu, co jste již ochutnali. Krásné blouznění. A nahoře je pivkupectví!
1. Zubatý Pes – Petrohradská, Vršovice
Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela nový druh hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani ty mainstreamové značky, jež jsou podporovány reklamou v televizi. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se Matuška potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkeller, či tradiční repertoár BrewDog. Tenhle pes umí štěkat!
Milan Kabrna
(1974) Jeden ze zakládajících členů První Pivní Extraligy v roce 2010. Ve svém profesním životě vymyslel mnoho reklamních sloganů, avšak stále se najdou takové, které mu vženou do tváře blažený výraz. Například: Slunce ve skle, ALE festival, Štramberské slavnosti piva, Český pivní festival, První Pivní Extraliga, či Pilsner Urquell. Své pivní obzory začal objevovat teprve po svém příchodu do Prahy. Ta jej uchvátila nejen svou historickou hodnotou, ale rovněž pivní rozmanitostí a mnoha restauracemi, mající osobitou atmosféru. Primárně se orientuje na malé a střední pivovary, o kterých tvrdí, že právě v nich vzniká nová kulturní hodnota národa českého. Miluje Plzeňský Prazdroj.
První Pivní Extraliga se pro něj stala výzvou, neb pivo nejen rád pije, ale rovněž o něm hovoří, nechajíc jeho chuť podmanit mysl. „Za těch pět let působnosti PPE, jsme všichni udělali kus poctivé práce. Mohu-li hovořit za sebe, čím víc pivních druhů člověk zná, tím víc ví, kolik jich má ještě před sebou.“ říká Milan. Jeho pivní chuť se profiluje od spodně kvašené Plzně, ku svrchně kvašeným pivům belgického tipu, ovocných i těch plných s výraznými hořkými tóny, po opojnou chuť pšenice a libůstky v ALE, IPA, APA i EPA!
Tento článek byl psán pro Hospodářské noviny