Pojem archivní víno známe asi všichni. Tuto terminologii upravuje dokonce prováděcí vyhláška č. 323/2004 Sb. k zák. 321/2004 Sb. takto: víno lze označit slovy „archivní víno“, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů. Víte ale o tom, že archivní může být i pivo? Bohužel oporu v zákoně nenajdete.
K archivaci se hodí především piva s vysokým obsahem alkoholu. V drtivé většině jsou to piva svrchně kvašená, která kvasí při vyšších teplotách než klasický český ležák, jsou více aromatická ve vůni i chuti, s vyšším obsahem alkoholu. Poměrně výrazným způsobem se v archivaci piva angažují pivovary v Belgii, Nizozemsku, Velké Británii a USA. Ovšem ani Německo není výjimkou.
Co se děje v lahvi? K archivaci piva se doporučuje používat výhradně skleněné lahve. Archivovat v PET lahvi je nesmysl, protože ta se stává časem porézní. Pivo, které je určeno k archivaci dostane na cestu z pivovaru ještě čerstvé kvasnice. Může to být identický kmen z prvního kvašení, nebo úplně jiný. Nové kvasnice a živiny, si vytvoří v lahvi svůj mikrosvět a je pak nesmírně zajímavé tato piva pozorovat v průběhu doby.
Pokud vás archivace piva oslovila, měli byste začít kartonem, nebo minimálně několika identickými k archivaci vhodnými lahvemi. Nezapomeňte je označit štítkem uložení. Vždy když pak nějakou otevřete, je dobré si zaznamenat senzorické vlastnosti piva. Chuť, vůni, ale třeba i pěnu, barvu atd. Piva rozhodně neukládejte v lednici, ale na chladnějším tmavém místě s minimálně kolísající teplotou. Nejvhodnější teplota pro archivaci piv je v rozmezí 6 – 15 °C.
Pamatujte si, že pivo v lahvích stále dozrává a třeba po prvním roce můžete načít další láhev a porovnat změny v chuti.