Vzpomínám si, jak nás v roce 1985 poprvé začali strašit, že si ničíme planetu. Tehdy byla tou hrozbou ozónová díra. Že prý freony štěpí chlór a ten nahoře rozkládá ozón. Absence ozónu v důsledku znamená, že sluneční paprsky dopadnou na Zemi a spálí nás. V roce 1985 nám říkali, že je to zatím dobrý. Ozónová díra je totiž nad Antarktidou a freony prý potřebujeme.
Průmyslové země se dohodly a ukončily výrobu freonů v roce 1996. Evropská unie dokonce už v roce 1994. Jako náhrady jsou dodnes používány propan-butan, amoniak, voda, nebo kyselina citrónová. A současný stav? V loňském roce (2019) byla díra nejmenší od roku 1982! Co se stalo? Dostali jsme snad rozum? Bylo to první varování?
Další v pořadí jsou skleníkové plyny, zejména CO2. Výzkumy prokázaly, že množství oxidu uhličitého vypouštěné do atmosféry se ve srovnání s dobou před začátkem průmyslové revoluce mnohonásobně zvýšilo. Stejně, jako první freonový případ, tak i zvyšující se podíl CO2 v atmosféře, je prokazatelně přímým důsledkem lidské činnosti. I když v otázce změn klimatu nepanuje shoda, řada průmyslově vyspělých zemí přijímá ambiciózní cíle na snižování emisí skleníkových plynů.
Klimatické změny tvoří realitu ekonomiky bez ohledu na různé názory a debaty kolem tohoto problému. Většina vědců, politiků, podnikatelů, manažerů i občanů věří, že ke změnám dochází. Mají za to, že jsou důsledkem vypouštění skleníkových plynů, a žádají, aby se přijala rozsáhlá opatření, bránící negativním dopadům na životní prostředí. Tím asi nejkontroverznějším opatřením jsou emisní povolenky. Jako byste šli na úřad a koupili si možnost spalovat v kotli PET lahve!
Je naprosto logické, že se planeta brání. Je unavená vším, co jí my lidé způsobujeme. Bejby říká: „Pacha Mama je unavená a potřebuje si odpočinout… Chápu… byly jsme zlobivé děti…“ Cejtíš, že má pravdu?! Nebuďme sobečtí a nenazývejme tuhle planetu naší. Ona nám totiž nepatří. Byla tu dlouho před námi a bude tu dlouho po nás. Občas spustí varovný protokol, aby nám, svým dětem dala najevo, že už zase zlobíme.
Většina expertů se už před několika lety shodla na tom, že otázkou není, jestli přijde pandemie, ale kdy přijde. COVID-19 nám ukázal, že planeta Země je najednou jaksi malá. Její infiltrace virem je otázkou několika málo měsíců. Nikdo z nás si v listopadu 2019 nedokázal představit, že by mohla platit omezení, která dnes platí napříč planetou. Čína se z nákazy koronavirem vzpamatovala. Epicentrum se přesunulo do Evropy, přičemž nejhůře je na tom nepřipravená Itálie, kde už zemřelo víc lidí než v Číně. Podle worldometers.info je Česká republika dnes na 24 místě v počtu nakažených. První tři místa? Čína, Itálie a USA. Peru 46. místo. Nejbezpečněji v seznamu vychází subsaharské státy. Prognózy hovoří o dalším stěhování epicentra. Tentokrát do USA.
Vzpomenete si ještě na ptačí (2005) a prasečí (2010) chřipku? Začátek byl úplně stejný jako u koronaviru. Více doktor Wolfgang Wodarg: „V minulosti byla totiž pandemie vyhlášena jen v případech, kdy docházelo k šíření velmi nebezpečných nemocí, na které lidi umírají ve velkém. Jenže potom na nátlak farmaceutických firem změnili definici pandemie tak, že k jejímu vyhlášení stačí, aby viry cestovaly po celém světě. To ale viry dělají po celou dobu, každý rok.”
