Málo kdo dnes ví, že Praha skutečně byla bombardována americkým letectvem. Stalo se to ovšem omylem za druhé světové války dne 14. února 1945. Americké bombardéry neměli v Praze žádné vojenské cíle, letěly totiž na Drážďany.
Na popeleční středu 14. února startuje z anglického letiště Nuthampstead, které je vzdálené 1030km od Prahy 60 amerických letounů B-17. Na jejich palubách je přes sto padesát tun bomb. Jejich cílem jsou Drážďany, město přibližně 150km severně od Prahy. Drážďany byli bombardovány už od úterý 13. února. Za 3 dny neustálého bombardování bylo město téměř celé zničené. 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, které způsobily velký požár celého centra Drážďan.
Podle pilotů se prý jednalo o důsledek chyby v navigaci. Existují ale teorie, že byla Praha pro americké letectvo náhradním cílem. Americká oficiální místa několikrát vyjádřila politování nad útokem, ale nikdy se nepodařilo prokázat, zda byl nálet proveden nedopatřením, nebo na přímý rozkaz. Pro Američany byla Praha okupované spojenecké město, a tedy nepřicházelo v úvahu ji záměrně bombardovat.
Kobercový nálet zasáhl Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Celkem 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo přibližně sto domů či historických objektů a dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Nálet nezničil žádnou továrnu. Mezi budovy nejcennější patřili bezesporu Emauzský klášter, Faustův dům, nebo Vinohradská synagoga jejíž osud se tím zpečetil.
Vinohradská synagoga neboli templ stávala v dnešní Sázavské ulici na Vinohradech v Praze. Byla postavena v roce 1898 v neorenesančním slohu. Svojí kapacitou 2000 lidí to byla největší synagoga v Praze, patřila také k největším na světě. Velikostí byla srovnatelná zhruba s kostelem svaté Ludmily na blízkém náměstí Míru. Její poškození v důsledku bombardování bylo značné, avšak nikoliv devastující. Mohla být tedy opravena, ovšem tehdejší režim neměl zájem na zachování této cenné budovy a tak byla i přes protesty představitelů židovské obce v roce 1951 stržena. Pražské panoráma tak přišlo o jednu z dominant.
Na původní parcele nyní stojí základní škola Sázavská, jejíž provoz byl zahájen 1. září 1961. Na levém sloupu vstupu do školy je pamětní deska.
