19. ročník divadelního a hudebního festivalu Mezi ploty, letos proběhl hned na třech místech. Za dobu své existence se stal „svátkem“ lidské sounáležitosti a pomoci. Včera odpoledne jsme vyrazili s Eli, Kačkou a Pavkou do Bohnic, nahlédnout Mezi ploty.
Nebudu popisovat program ten je tady jen několik slov, než mrknete na fotky.
Ježiš to je pomalí!
Kdyby bránu u vstupu posunuli o 3 metry a udělali turnikety 2x tak širší, byli bychom my, maminky s dětmi a kočárky a ostatní návštěvníci uvnitř mnohem dříve. Takhle jsme stáli na 37° slunci. Stalo se jakýmsi českým koloritem festivalů, že si návštěvník nemůže vzít do areálu petku s pitím. V tomto případě alkohol chápu (v areálu Bohnické léčebny je zákaz prodávání alkoholických nápojů, proto jsou všude stánky s Birelem), ovšem nealkoholické nápoje nepochopím asi nikdy.
Ty vole zase auto!
To co mi neskutečně vadilo na celém festivalu nejvíc, byla auta, která uvnitř areálu jezdila mezi diváky. Dokážu pochopit zásobování jednotlivých stánků, kterých bylo v areálu opravdu hodně – ovšem mezi projíždějícími vozy nebylo zásobování ani jedno. Dokážu pochopit umělce, kteří na jednotlivé stage vozí aparaturu – jenže ani takové dodávce jsme neuskakovali. Projížděli kolem nás osobní auta, a uvnitř seděl jeden člověk. Hrozný.
Jé hele a tamhle je další stage!
Co bylo fajn? Nejpříjemnější zjištění bylo, že se všichni účinkující vzdali honoráře ve prospěch léčebny. Byl jsem Mezi ploty poprvé a velmi mě překvapila rovněž multižánrovost a kulturní rozmanitost celého festivalu. Není snad hudební styl, který by tu chyběl. Hudba, divadlo, tanec, autorské čtení, maňásková divadla, ukázky tvořivosti, workshopy, ukázky chráněných dílen atd.
Co je to Yelow Sisters?
Když hraje Folimanka Blues koncert, občas jim říkám, že mají konce písní jak Cepelíni. Ovšem soulový projekt Yelow Sisters je na tom o poznání hůře. Slečny, vědomy si pódiového vystoupení, neomezeny časem jednotlivých písní, dávaly i 4 a 5ti minutové songy. Jejich soulová podání se mi jevila již po 3 minutách velmi nudná a s ohledem na typickou českou angličtinu, která fakt rvala uši to byl možná nejslabší kus Mezi ploty. Aj sink!
Martin Zbrožek & Melody Makers a Sestry Havelkovy
Martina neznám v poloze svingujícího pěvce a Melody Makers prezentoval spíše Ondřej Havelka, ale tato sublimace svingové a jazzové hudby byla okouzlující. Tohle byl ten zážitek, který si člověk bude pamatovat do dalšího ročníku.
Díky za ploty 2010!
