Skutečné výsledky mé vášně, jakékoliv, se zpravidla dostavují až v okamžiku, kdy ve svém boji vytrvám, neuhnu z cesty a zůstanu svůj. A když kolem sebe máte stejně zapálené kluky v soutěži s jasnými pravidly, úspěch se musí dostavit!
Vzpomínám na předjaří roku 2010. Tehdy se v restauracích napříč republikou vedly vášnivé debaty o tom, jestli ten nový Lobkowicz, je či není dobrý. Pivo Lobkowicz Premium je prémiový ležák, který se vyrábí od podzimu roku 2009. Jeho stupňovitost je 12,2 % a obsah alkoholu 4,7 % obj. Lobkowicz Premium se vaří v Pivovaru Protivín patřící do skupiny Pivovary Lobkowicz Group z žateckého chmele, české odrůdy ječmene Bojos, a z vody pocházející z podzemního jihočeského jezera.
První neoficiální degustace První Pivní Extraligy. Únor 2010.
Tehdy před deseti lety nenechávala masivní televizní reklama žádného pivaře klidným. Dva nesourodé tábory po sobě plivaly štvavé řeči! Jedni šlechtice hájili do poslední kapky ve sklenici, ti druzí hřímali, že je to europivo a s poctivým nápojem má pramálo společného. Tuto hozenou rukavici, jak už to tak v historii bývá, musel někdo zvednout. Bejček!
Majitel spořilovské restaurace První Pivní Tramway a prezident společnosti Aliance P.I.V. Jirka „Bejček“ Stehlíček se tehdy v únoru 2010 postavil do vrátek svého baru, dal si ruce v bok, a pronesl tu slavnou větu: „Vokázaná platí, pánové!“ My ostatní jsme byli zrovna v ten okamžik zaklesnuti do sebe a hlasitě jsme si vysvětlovali kvality Lobkowicze. Následná degustace nejen, že potvrdila naše obavy stran senzoriky Lobkowicze, který skončil s převahou poslední, ale rovněž některým z nás, ač jsme si to zprvu vůbec neuvědomili, otevřela dveře do pivního světa!
Jirka “Bejček” Stehlíček | „Vokázaná platí, pánové!“
Dnes po deseti letech se stačí ohlédnout po všech národních soutěžích, kam jsem se jako porotce dostal a měl tu čest tam degustovat. První pivní extraliga mě také zavedla do mnohých českých, ale i zahraničních pivovarů, kde jsem poznal báječně zapálené sládky a kluky od piva, kteří svou práci milují. Jistě, rovněž i pár šílenců … S každým navštíveným festivalem pak zjišťuji, jak málo toho o pivu vím, a kolik toho ještě vědět chci!
S Láďou Jaklem v porotě Zlaté pivní pečetě v Táboře.
V roce 2014 se mi pootevřely dveře do světa svrchně kvašených piv v podobě belgického festivalu „Zythos“ a přidružené kyselé akce: „Noc dlouhé žízně“. To, co jsem viděl na druhé straně, mě přinutilo ty dveře rozkopnout a objevováním poznávat Belgii! V roce 2017 jsem objel všechny trapistické pivovary v Belgii, kde pivo vaří výhradně mniši. Cestou potkáš Brouwerij De Brabandere, který mě odzbrojil svým Petrus Aged Red, Brouwerij Bosteels, kde se dělá tak známý Kwak, Tripel Karmelit, či pivní šampaňské Deus a legendární Huyghe Brewery ve městě Melle, kde je obrovský růžový slon Delirium Tremens!
Nejkrásnější trapistický pivovar Belgie: Orval!
Po té první degustaci v únoru 2010 jsme byli s klukama na bowlingu. Vyprávěli jsme si, jak jsme to pěkně zdegustovali, a že to nebyla náhoda, když Lobkowicz skončil poslední. Tehdy nás s Láďou napadla taková myšlenka. Přišla pomalu, musela uzrát … „hele, co kdybychom odegustovali všechny český ležáky z velkých pivovarů? Taková spotřebitelská soutěž!“ … chytili jsme jí a tuhle krásnou myšlenku držíme do dnes!
To je naše První Pivní Extraliga.
Dej bůh štěstí!
