Den piva: 500 let Reinheitsgebot

Pokud máte rádi pivo, určitě jste v posledních dnech zaznamenali velmi zajímavé výročí. V dubnu celý svět ale především Německo a Bavorsko slaví Den piva a letos je to přesně 500 let od přijetí zákona o čistotě piva, který známe jako Reinheitsgebot. Dnes už by podle něj ale vařit nešlo.

Vážně! Podle původního zákona Reinheitsgebot by se dnes vařit nedalo a kdo tvrdí, že ano, ten lže, nebo minimálně klame své spotřebitele. Hned si povíme proč, nejprve ale něco o zákoně samotném. Zákon slavnostně vyhlásil 23. dubna roku 1516 v Bavorském Ingolstadtu bavorský vévoda Vilém IV. Bylo by bláhové se domnívat, že byl ve své podstatě zákonem, který ochraňoval spotřebitele. Šlo pouze o rozšíření působnosti podobného mnichovského zákona z roku 1487. Obsah zákona Reinheitsgebot byl prostý. Pivo se smí vyrábět pouze z ječmene, chmele a vody! Už víte, proč by podle něj nešlo vyrobit pivo dnešních parametrů? Správně, chybí tam kvasnice, pro výrobu dnešních piv tak nezbytné! Kvasinky se v textu zákona objevily až po roce 1800 po slavném objevu Louise Pasteura. Do té doby pivovarští vlastně vůbec netušili, že pivo kvasnice obsahuje.

Zákon Reinheitsgebot („záruka čistoty“), vznikl z potřeby zajistit produkci kvalitního piva. Nebyl tedy zákonem, který by ochraňoval spotřebitele. Před vydáním uvedené právní normy bylo obvyklé, že výrobci při přípravě nejen ležáků záměrně používali saze, byliny, jako je kopřiva nebo blín černý, nebo lysohlávky či jiné halucinace vyvolávající houby. Dá se ovšem říci, že hlavním důvodem bylo zachování ostatních obilovin, pšenice a žita, pro výrobu potravin. Díky zákonu se tak výrobci pečiva elegantně zbavili konkurentů, kteří by jinak spotřebovávali ohromné množství žita a pšenice. Ostatně podobných Reinheits (čistota) zákonů bylo mnoho. Pro zajímavost zmiňme Frenzelův zákon Reinheitsgebot Düsseldorfer Mostert pro čistotu Düsseldorfské hořčice.

Dnes se řada pivovarů chlubí tím, že vaří pivo dle Reinheitsgebot z roku 1516. Nyní už víte, že je to nesmysl. Pokud by to totiž opravu dělaly, nesměly by používat kulturní kvasinky, ale mohly by pivo rozkvášet jen přidáním staršího piva či jej prostě nechat zkvasit nadivoko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *